Pokud už jste v důchodovém věku, tak na tuto otázku už asi odpověď znáte. Ale co poradit mladým párům, kteří zrovna v této době zakládají rodinu a stěhují se do prvního společného bydlení?

I pokud se jim podařilo koupit byt, zrekonstruovat půdní vestavbu nebo postavit dům, ještě nemají vyhráno. Protože ani sebelépe designově vyřešený prostor nezaručí, že v něm bude ten pravý domov. To hlavní, co by do nového prostoru měli přinést, se koupit nedá. Jsou to ty nejvzácnější věci, které můžeme v životě dát druhým. A to je tolerance, porozumění a pochopení. Jedním slovem láska…

Pokud ta je přítomna, můžeme přidávat nástavbu v podobě domácích mazlíčku, květin, obrazů, keramiky, skla a další krásy, podle vlastního vkusu.
Všimněte si příště, až k někomu přijdete na návštěvu, jestli tam tu domovinu ucítíte. Zavětřete hned za dveřmi. Někdy k tomu stačí jenom vůně čerstvě upečené bábovky… jindy úsměv na přivítanou. A pokud se k tomu přidá i vlídné a laskavé slovo, určitě tam je.

Až ve svém novém domově přivítá mladý pár vlastní potomky, bude dobře, když už tam bude domovina zabydlená. Protože ta se nejlépe vstřebává hned od narození. A pokud tam opravdu je, mají děti velkou naději, že si ji ponesou životem a až bude potřeba, přenesou svoji zkušenost i do svého dospělého života. A budou přesně vědět, co dělá domov domovem. Ony i ty květiny v zahradě daleko více kvetou a voní, když jsou zasazeny a zalévány s láskou. I těch jablek více sklidíte, pokud se o stromek dobře postaráte. A nakonec i brambory narostou větší, když jim na podzim připravíte půdu důkladným nakypřením, na jaře přihnojíte a do řádků je kladete klíčkem nahoru.

Zkuste si někdy v zahradě jen tak lehnout do trávy a pozorovat oblaka. A myšlenky nechejte odplynout s nimi. Uvidíte, jak se vám vyčistí hlava.