Nejsou kleště jako kleště
Můj muž si chce koupit nové nářadí. Je to kutil, technický typ, v garáži a dílně se cítí jako ryba ve vodě. Již 4 roky bydlíme v novém domě, ale stále je ještě nemá zařízené podle svých představ. Náročná práce, náročná manželka, malé dítě, málo času. Tenhle rok se ale konečně rozhoupal a již 14 dní vybírá. Z internetu a z obrovského katalogu. A nemůže se rozhodnout!
Ženy to mají asi snazší. Líbí se mi ty červené lodičky a líbí se mi i ty žluté. Nemohu se rozhodnout? Koupím si oboje! Jemu se líbí modrá skříňka s nářadím a líbí se mu i červená (viděno mým okem). Dvoje, ale opravdu nepotřebuje a přeci jen ta cena převyšuje několikanásobně cenu mých lodiček. Ptá se mne, co s tím?
Lichotí mi, že chce ode mne poradit. Asi tuší, že si chodím občas do garáže vypůjčit kladivo nebo šroubovák.
Podle čeho vybírat
· Podle barvy (dobře, dobře, ta není zas až tak důležitá)
· Podle značky (někde dají i doživotní záruku)
· Podle ceny (souvisí s tou značkou. Doživotní záruka něco stojí)
· Podle účelu (chcete profi nebo stačí hobby)
· Podle prostoru (kam to dáte)
Nejde totiž o to, koupit jen nářadí. Musí být také někde uloženo. A to je další kámen úrazu. Je třeba ponk. Ale vybrat se šuplíky a skříňkou nebo jen samotný stůl a k tomu dílenský vozík? Na trhu je široký výběr dílenského vybavení a záleží jen na našich možnostech – prostoru a peněžence, co si pořídíme. U nás to zatím vypadá na ten vozík a pár plechových skříněk. Vozíkem se dá pohybovat po garáži a dílně nebo ho vzít podle potřeby ven a vše je v něm prakticky uloženo, vyznám se v tom snad i já. Už jen vybrat složení jednotlivých šuplat. Radím investovat víc, ať to něco vydrží. Klidně to můžou zdědit příští generace. Šroubovák, kladivo a kleště snad budou potřeba i za padesát let.
Ovšem pokud zatloukáte hřebík jednou, či dvakrát do roka, bude Vám stačit i to nářadí z Lidlu. Nemusíte hned investovat desetitisíce.