Ježíš říkal, že: „spíše projde velbloud uchem jehly, než boháč branou království nebeského.“ Naproti tomu určitě znáte citát: „Peníze jsou až na prvním místě.“  Ale také se říká: „Peníze nejsou všechno.“ Tak jak to tedy je?

Staří Římané bohatství vnímali velmi pozitivně a na práci se dívali jako na něco podřadného, co představuje smutný úděl chudých.Židé měli k penězům vztah jako k prostředku. Byli toho názoru, že člověk, který je sužován nouzí, není schopen rozjímat o duchovních záležitostech. Nouze mu brání v jeho rozvoji. Nicméně bohatství, pokud je zaměřeno samo na sebe, židé taktéž nevnímají jako pozitivum.
Pojďme se zamyslet nad významem  peněz.
 

Peníze jsou pouze nástroji

Velmi hezky mluví o penězích Guy Gilbert. Guy Gilbert je katolický farář a pedagog. Věnuje se práci s mládeží, která žíje v sociálně vyloučených lokalitách.

Podle Gilberta peníze samy o sobě nejsou ani dobré ani špatné. Jsou to v podstatě jen věci. Prostředky. Nástroje. To, co z nich činí pozitivum nebo negativum záleží na nás. Pokud se stanou prostředkem k sebeuspokojení, sotva je lze vnímat v pozitivním slova smyslu. Stávají se špatnými nástroji v rukou sobeckých lidí.

Pokud ovšem peníze investujeme pro blaho bližních, stávají se prostředkem velmi užitečným a požehnaným. A patrně tak byl míněn také výrok o velbloudovi a uchu jehly.
 

Mít k penězům pozitivní vztah

Rozhodně nás tedynemusí trápit špatné svědomí, že jsme snad hamižní, pokud máme k penězům pozitivní vztah. Ovšem za předpokladu, že nám záleží především na tom, abychom získávali prostředky na uspokojování potřeb těch, za které neseme zodpovědnost.

Na druhou stranu, pokud se utěšujeme tím, že peníze nejsou důležité a naši nejbližší budou trpět nedostatkem, asi by bylo na místě, abychom své pohrdání hmotnými statky trochu přehodnotili a našli si třeba lepší a lukrativnější zaměstnání nebo alespoň brigádu.